Na této stránce jsem původně chtěla uctít památku mojí nejkamarádky krátkou vzpomínkou a v obecné šíři se s Vámi podělit o můj osobní příběh o jejím nečekaném a tragickém odchodu, který byl dokonán z jejího vlastního rozhodnutí, čili sebevraždou.
Nebyla to sebevražda nikterak dlouhé měsíce či léta plánovaná, ale ani žádný nenadálý zničehonic vzniknutý zkrat.
Nicméně, vzhledem k tomu, jak velmi, opravdu velmi, citlivé téma toto je, tak sdílení jakýchkoliv dalších informací či mně známému průběhu nejzásadnějšího posledního měsíce jejího života, ponechám pouze na příležitost sdílení prožívaných emocí, pocitů, myšlenek a podobné při osobním setkání.
Jediné a velmi důležité poselství, které ale zmínit musím, je, že neléčená deprese, úzkost či jiné psychické problémy mohou opravdu končit i takto tragicky. Proto, pokud je to jen trochu možné, dodejte sobě nebo svým blízkým odvahu a vyhledejte odbornou pomoc i když se Vám zdá, že zatím to máte pevně ve svých rukou a relativně pod kontrolou. Často si říkáme, že ono se vlastně o nic tak vážného nejedná, stačím si to pořešit sám/sama. Ale ejhle, ono totiž i u psychických potíží, jako u ostatních nemocí, platí „čím dříve, tím lépe a snadněji“ a řešení mohou být snáze dostupná v rané fázi uvědomění si psych. potíží, než-li v pozdější.
Na mých stránkách v sekci „Terapie“ také naleznete i odkazy a mnoho kontaktů na krizové linky po celé ČR.
Věřím, že tato diskrétnost je Vámi všemi zcela a s úctou pochopena.
Děkuji s láskou a vzpomínkou…
Vitaj, Staňo
